AnyGamble

23. 9. 2021
Strategie

Psychologie hazardu - jak hráči klamou sami sebe

Dnešním dalším článku seriálu o psychologii a hazardu se zaměříme, jak nás samotné klamou při hraní hazardních her kognitivní neboli poznávací funkce mozku. Dozvíte se, jak si vámi váš rozum hraje a na co si dávat při sázení pozor.

Jestliže patříte mezi pravidelné čtenáře našich článků, jistě již víte, jak v automatech a dalších hrách funguje generátor náhodných čísel. Často ovšem v zápalu hry převládne nevědomá část mozku nad rozumem a začnou se vytvářet nepodložené predikce o tom, jak by mohla hra dále pokračovat. Mezi nejčastější klamy spojené s pravděpodobností patří Klam hazardního hráče, Hot Hand klam a Near Miss klam.

Klam hazardního hráče

Hráčům klam, v angličtině Gamblers Fallacy, je poměrně dobře známý pojem mezi psychologii i vzdělanějšími hráči. Jedná se zde o víru, že pokud se něco v minulosti stalo častokrát, pravděpodobnost, že se to stane v budoucnu menší a naopak. Mozek se tímto způsobem snaží nalézt rovnováhu mezi čísly nebo událostmi, i přestože mezi sebou nemají žádnou souvislost.

Psychologie hazardu - hráčům klam

Klam hazardního hráče je také někdy nazýván jako Klam v Monte Carlu (The Monte Carlo Fallacy), podle města kde byl tento jev zřejmě poprvé zpozorován. 18. září 1913 jedno kasino v tomto monackém knížectví vydělalo přes noc milióny, když na ruletě 26x v řadě padla černá a lidé po celou dobu této série i po jejím skončení masivně vsázeli na červenou.

Hot Hand

Hot Hand je velmi podobný klamu hazardního hráče. Opět se dochází k předpokladu, že je možné predikovat výsledek na základě nesouvisejících řad. Jako jsou například výstupy generátoru náhodných čísel. Tentokrát se ovšem mozek nesnaží najít jakýsi protipól, ale naopak věří, že pokud člověk zažije řadu úspěšných událostí, tato série bude nadále pokračovat.

Psychologie hazardu - Hot Hand

Tento pojem, přestože je dnes velmi často spojován s hazardními hrami, původně vznikl v basketbalu, kdy v angličtině – be on a hot hand, znamená, že hráč má šťastnou sérii a každý jeho další hod má vyšší než průměrnou šanci. Zatímco v basketbalu je tento předpoklad ještě celkem racionální, jeho analogie na hazardní hry je absurdní.

Near Miss

Poslední omyl spojený s pravděpodobností u hazardních her, je klam blízké výhry. Tento omyl je založen na přesvědčení, že pokud jste těsně prohráli, například že na automatu chybí do výherní linie jen jeden znak nebo když na ruletě padne číslo v těsném sousedství vaší sázky, jsou vaše šance na výhru v dalším kole vyšší. Můžete si toho všimnout například u výherních automatů, které nabízí bonus za 3 scatter symboly. Jakmile už jsou dva zastaveny na válcích, v animaci točícího se válce se těsně před zastavením mihne poslední scatter. Velmi často je například také viditelný okraj symbolu hned za ohybem válců. V některých státech světa jsou nicméně tyto taktiky zákonem zakázané.

Iluze kontroly

Tento pojem byl v souvislosti s hazardem poprvé definován psycholožkou Ellen Langerovou. Jedná se podvědomý omyl hráčů, kteří věří, že mají vyšší kontrolu nad hrou, než ve skutečnosti mají. Na úvod je třeba říci, že se tento klam v oblasti hazardu vztahuje pouze na hry jako je ruleta nebo automaty. U karetních her jako blackjack nebo poker, je jsou herní zkušenost a dovednosti naopak klíčové a dají se získat učením.

Doktorka Langerová provedla na toto téma hned několik experimentů, díky kterým došla k překvapivým závěrům. Přestože účastníci testů neměli nad hrou řízenou RNG (generátorem náhodných čísel) řádnou kontrolu, většina z nich v průběhu testování došla k závěru, že pozitivní výsledky jsou zapříčiněny jejich vlastní schopností.

Konkrétní příklad z kasin jak se hráči snaží ovlivňovat hru, si můžeme uvést na kostkách, kdy je dokázané, že hráči hází kostky silněji, pokud chtějí, aby padlo vyšší číslo.

Selektivní paměť

Další problém s kognitivními funkcemi je tentokrát spojený se selektivní pamětí. Selektivní paměť je velmi zvláštní fenomén, díky kterému lidský mozek upřednostňuje vzpomínky, které posilují naše přesvědčení, naděje nebo očekávání. Což může velmi problematické zvláště u hazardních her, protože si pamatujeme především výhry místo proher.

Psychologie hazardu - selektivní paměť

Člověk samozřejmě nezapomíná všechny prohry, ale spíš získá zkreslený pohled na jejich poměr k výhrám. Což může ve výsledku vést k tomu, že hráči pokračují v sázkách i za bod, kdy už by hrát neměli. Mnoho hráčů jsou tak ve velkém šoku, když zjistí, kolik ve skutečnosti za poslední rok prohráli.

Víra a přesvědčení

Poslední část o tom jaký mají vliv poznávací funkce mozku na hraní hazardních, bude analýza víry v různé osobní atributy. Jedním z těchto znaků může například názor na to, jak funguje štěstí. Někdo věří, že štěstí může přijít a odejít. Někteří hráči tak věří různé předměty, osoby nebo činnosti jim mohou toto štěstí zajistit. Může jít o šťastnou minci nebo číslo, ženu u stolu nebo například lidé mohou věřit, že jim šanci na výhru zvedne, když jedou do kasina určitou cestou.

Hráči hazardních her obecně patří velmi pověrčivé osoby, a tak existuje celá řada aktivit, které by se měly nebo neměly dělat. Mezi nejznámější patří zřejmě foukání na kostky před hodem, křížit prsty, říkat nahlas výherní číslo nebo ťukání dřevo.

Komentáře (0)
Vložit komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte být přihlášeni